Individuální LTV

Metoda k léčbě funkčních poruch pohybového systému, s využitím anatomických a fyziologických poznatků. Terapie je sestavována individuálně, na základě kineziologického vyšetření, anamnézy, a dle potřeb klienta.

Jedná se o různé typy LTV:

  • Cvičení pro správné držení těla
  • Cvičení při bolestech zad
  • Cvičení plochonoží
  • Cvičení pro celkovou kondici
  • Uvolňovací a protahovací cviky
  • Poúrazové cvičení

Hluboký stabilizační systém páteře

Hluboký stabilizační systém páteře (HSSP) představuje svaly, svalovou souhru, která zabezpečuje stabilizaci (zpevnění) páteře během všech našich pohybů. Aktivace svalů HSSP je zahájena i při jakémkoli statickém zatížení (tedy stoji, sedu atd.), každém cíleném pohybu horních či dolních končetin. Jejich zapojení do stabilizace páteře je automatické, mimovolní a děje se již při pouhé představě pohybu. HSSP plní významnou roli v ochraně páteře proti působícím silám, zátěžím a náporům na struktury páteře. Jeho poruchy jsou důležitým faktorem při vzniku vertebrogenních obtíží (tj. poruch týkajících se páteře). Cílené ovlivnění stabilizační funkce páteře (rozuměj svalů, které ji zajišťují) má význam jak v prevenci, tak ve vlastní léčbě již vzniklých vertebrogenních onemocnění.

Pro udržení těla v gravitačním poli (tedy udržení rovnováhy při působení gravitace) i pro jakýkoli pohyb nejen horními či dolními končetinami potřebujeme zapojit svaly HSSP a zastabilizovat páteř a trup. Ani pouhé polknutí nelze provést bez stabilizace jazyka jeho opřením o patro a bez stabilizační funkce dalších svalů. Chcete hnout jakoukoli částí těla, třeba zvednout či držet břemeno atd.? Pak se Vám v reakci zapojí svaly celého pohybového systému. Že při bicepsovém zdvihu zapojíte jen svaly na ohyb lokte? Dobrá, tak všechny svaly paže, aby se děla jen cílená flexe v lokti a ne např. přídatný pohyb v rameni? Nestačí? Svaly hrudníku, trupu, břicha a zad, abyste se tíhou břemena třeba nepřevážili a neupadli? Ano, i svaly nohou masivně zapojíte. Vězte, že naprosto stejná aktivita probíhá, aniž zvedáte cokoli těžkého (tím si vše pro ozřejmení jen zvýrazníte…). Tělo si prostě jen snaží vytvořit dostatečnou oporu pro provedení daného pohybu bez zbytečného (a nežádoucího) zatížení choulostivých struktur. Co se stane, není-li HSSP funkční a v pořádku…?

Páteř, pánev, hrudník a pletence končetin vytvářejí pomocí stabilizační funkce svalů jakýsi pevný opěrný bod. Zásadní pro správné fungování pohybového systému je spolupráce hlubokých svalů – flexorů a extenzorů(které jsou součástí m. erector trunci) v oblasti krku (hluboké flexory šíje vyrovnávají aktivitu extenzorů šíje a povrchových flexorů jako sternocleidomastoideu a scaleni, podílejí se tím na omezení vzniku hyperlordózy Cp nebo předsunutého držení hlavy), v terénu bederní páteře hlubokých extenzorů a flexorů (souhra mezi bránicí, břišními svaly a pánevním dnem), které stabilizují zvýšením nitrobřišního tlaku bederní páteř z přední strany (aktivují se při jakémkoli statickém zatížení a každém cíleném pohybu horních a dolních končetin). Souhra mezi zmíněnými hlubokými flexory a extenzory (zjednodušeně svaly přední a zadní strany těla) je dána motorickým programem v mozku, který uzrává v průběhu našeho vývoje a formuje také zakřivení naší páteře (ve smyslu lordózy a kyfózy). Již jím je tedy dáno budoucí zatěžování struktur naší páteře, tendence k potížím atd. Nejčastějším problémem v dnešním životě je nedostatečnost zmíněné přední stabilizace páteře (insuficience funkčních břišních svalů a pánevního dna) oproti převažujícím povrchovým extenzorům páteře se zvýšeným svalovým napětím, které pak musí přebírat práci za nefunkční hluboké svaly. Vzniká jakýsi začarovaný kruh, protože tím více hluboké svaly ochabují. Oslabení hlubokého stabilizačního systému svalů vede mimo jiné k většímu zatížení plotének a k jejich možné traumatizaci.

 
TOPlist